Jak ochránit zahradu před vysycháním půdy? Objevte kouzlo půdopokryvných rostlin

Dostáváme se do doby, která je stále typičtější suchým, horkým létem s nízkým úhrnem srážek. Pokud máte zahradu, pravděpodobně vás to trápí dvojnásob. Trávník je přes léto vyschlý, zažloutlý, a to, co v jiných letech bývalo vaší zelenou chloubou, dnes už jen stěží udržíte ve svěžím tónu dokonalého anglického pažitu.

Je třeba si uvědomit, že suché roky nás budou provázet stále častěji. Místo neustálého boje se suchem je čas se přizpůsobit a vyjít přírodě vstříc. Zahrada bohatě zarostlá trvalkami, listnatými keři a vzrostlými stromy totiž vytváří zcela jiné, hřejivé mikroklima než sterilní plochy zámkové dlažby lemované trávníkem, který vyžaduje naši neustálou kontrolu a péči.

Všimli jste si někdy, jak moc se naše zahrady podobají našemu vnitřnímu životu?

Mnoho z nás žije v módu „anglického trávníku“. Snažíme se udržet perfektně zastřiženou fasádu, plnit všechna očekávání, mít život bez jediného plevele pod neustálou sebekontrolou. Jenže když na takový rigidní přístup začne pálit ostré slunce životních povinností a stresu, rychle vyhoříme. Naše vnitřní krajina vyschne, ztvrdne a my se cítíme unavení a vyprahlí.

Pokud za jasného dne svítí slunce na beton nebo unavenou půdu bez vegetace, ohřeje se tento povrch na extrémních 50–60 °C. Od něj se pak ohřívá vzduch, který vysušuje vše živé v okolí.

V lese je naopak v parném létě příjemný chládek. Proč? Protože stromy a hustý podrost se ochlazují přirozeným výparem vody. Voda se neodpaří bezužitkově do atmosféry, ale v noci a odpoledne kondenzuje a vrací se zpět jako drobný, hojivý déšť.

Carl Gustav Jung mluvil o tom, že abychom našli vnitřní klid, musíme se naučit chránit své nitro před spalujícím žárem vnějšího světa. V zahradě k tomu máme geniálního pomocníka: půdopokryvné rostliny.

Představují v přírodě archetyp ochranné mateřské náruče. Tam, kde by země trpěla pod náporem horka a eroze, se tyto rostliny jemně rozrostou, propojí své kořeny a vytvoří živý, dýchající koberec. Pokud část unaveného trávníku nebo prázdné hlíny nahradíte těmito houževnatými rostlinami, získáte neocenitelné dary pro zahradu i pro svou duši:

  • Konec neustálého tlaku na výkon: Ušetříte si hodiny namáhavého letního sekání a hnojení. Zjistíte, že věci mohou fungovat, i když nad nimi nedržíte neustálou kontrolu.
  • Hojivý živý mulč: Souvislá plocha listů zamezí prorůstání plevele a udrží vzácnou vlhkost hluboko v zemi.
  • Uzdravení mikroklimatu: Místo sálajícího horka získáte oázu, která bude přirozeně ochlazovat vzduch kolem vaší terasy nebo oken.
  • Uklidnění unavené mysli: Pohled na měkké, vlnící se koberce listů a květů přináší očím i přehlcenému mozku okamžitou úlevu od vizuálního přehlcení moderní doby.
  • Pevnost v kořenech: Hustý kořenový systém zpevní půdu i svahy, čímž zabrání erozi – jak v zahradě, tak v psychické rovině.

Stinná a chladná místa (Prostor pro vnitřní hloubku)

Pokud potřebujete oživit odlehlé kouty pod stromy nebo za domem, kam slunce zabloudí jen zřídka, zvolte stínomilné druhy. Mám vyzkoušené tyto rostliny, které milují stín či polostín:

  • Bohyška (Hosta), barvínek, bergénie, škornice, kamejka, pomněnkovec, pachysandra nebo stínomilné kakosty.

Slunná a horká místa (Prostor pro tvořivý oheň)

Pokud máte v zahradě místa, do kterých se opírá celodenní žár a vy zde nechcete nebo nemůžete neustále zalévat, pozvěte si na pomoc moudré suchomilné druhy. Jsou to mistři v hospodaření s energií. Osvědčila se mi:

  • Mateřídouška, levandule, rozchodníky, dobromysl, šanta, šrucha, čistec, šalvěj, rožec či devaterník.

Nejkrásnější prožitek v zahradě vzniká tehdy, když kombinujete nízké půdopokryvné rostliny s vyššími keři či polokeři.

Kombinací více rostlinných pater (bylinné, keřové a stromové) vytváříte v zahradě ideální podmínky pro samostatné fungování celého ekosystému. V takovém společenství najdou bezpečný domov drobní živočichové, ptáci a užitečný hmyz. Ti za vás s láskou odvedou kus práce: pomohou s likvidací škůdců, přirozeně prokypří půdu a opylují květy. Vím, o čem mluvím. 🙂

Úžasnou službu vám v tomto ohledu prokáže například šalvěj, skalník, kručinka, polehlé formy jalovců, nízké druhy tavolníků, borovice kleč nebo půdopokryvné růže. Mnohé z nich vás navíc na podzim okouzlí nádherným vybarvením listů a plody, které budou do vaší zahrady lákat ptáky během celé zimy.

Návrh, jak by mohl vypadat váš vjezd do garáže

Zkuste letos popřemýšlet, zda alespoň malou část vašeho vyčerpaného trávníku nenahradíte měkkou, tvořivou náručí půdopokryvných rostlin. Uvidíte, jak vaše zahrada i vaše nitro okamžitě ožijí novými barvami, vůněmi a hlubokým, uvolňujícím klidem.

Pokud si na tuto proměnu sami netroufáte, nebo se ztrácíte v tom, které rostliny by s vámi a vaším pozemkem nejlépe ladily, kontaktujte mne, ráda vám pomohu.

Společně se podíváme na zrcadlo vaší zahrady a vytvořím pro vás Návrh šitý přímo na míru vašemu vnitřnímu cítění. Citlivě propojíme biologické potřeby země s psychologií prostoru tak, aby se vaše zahrada stala skutečným útočištěm pro vaši duši. Podívejte se na mé služby ZDE.

Mějte nádherné, svěží dny plné vnitřní vláhy!

"Mou vášní je zahrada. Umím vnímat její sílu a čerpat z ní energii. Už Carl G. Jung říkal, že pro psychiku člověka je nesmírně důležité vlastnit kousek půdy nebo pozemku. Ožije tím jeho duše a dávné cítění. Pokud i vaše duše volá po seberealizaci a návratu ke kořenům, jsem tu pro vás. Naučím vás rozumět vaší zahradě i rostlinám tak, že budete vy i vaše návštěvy neustále plní energie a pohody." Více o mé filozofii si přečtěte zde
Komentáře
  1. Jitka Sedláková napsal:

    Dobrý den, přemýšlíme o pudopokryvnych rostlinách, které by se hodily kolem ovocných stromů. Je to dost slunné a většinou sušší stanoviště, ale stromy někdy zalevame. ( Jsou cca 3 roky staré. Zatím milujeme trávou. ) Děkuji za radu

    • Jiřina Koppová napsal:

      Dobrý den, paní Jitko, v podstatě odpověď je v tom článku. Na slunné stanoviště se hodí, jak píšu, buď šanta, mateřídouška, atd. Pak je také nutné si zvážit, zda chcete druhy spíše suchomilné nebo druhy, které budete muset v období sucha občas zalít (viz text s uvedenými druhy). Samozřejmě záleží na vás, co se vám tam bude líbit, hodit. Můžete použít vřes, mateřídoušku, iberku, skalník, devaterník, kručinku, je jich mnoho, záleží, jak široký pás chcete, zda budete kolem sekat nebo necháte trávu vyrůst v loučku, nebo máte vedle záhony, jak barevně laděné atd. Pokud je okolo jen zahrada s trávou, můžete použít výrazně kvetoucí druhy trvalek. Podle tohoto zvážení bych pak volila některý z druhů uvedených v článku. 🙂
      Můžete vybírat z plazivých nízkých keřů (viz foto) nebo z půdopokryvných trvalek…
      Jiřina Koppová

  2. Jitka Sedláková napsal:

    Dobrý den, jde mi spíš o to, zda jsou trvalky, které se k ovocným stromům nehodí. Děkuji Sedláková

    • Jiřina Koppová napsal:

      Dobrý den, paní Jitko, nevím o trvalkách, které by se vyloženě nehodily, tady jde asi o jinou věc. Zda zvolit či ne půdopokryvné rostliny pod ovocné stromy. Píšete, že je máte 3 roky, ale časem z nich budete česat ovoce, a my vždycky při sklizni jablek, hrušek, meruněk, švestek běháme se štaflemi pod stromem, a není místečko, kde bychom nepotřebovali trhat nebo vylézt na strom. Tak spíš, jestli vám to pak nebude bránit v přístupu ke stromu, ale to je na vás. Ty půdopok. rostliny se volí pod stromy hlavně v případě, kdy tam nechceme sekat trávu, kterou stejně nevyužijeme, tak dáme pod strom pěkný a zajímavý porost. Nebo v parcích, ve městech, na málo přístupných místech k sekání, u okrajů silnic, atd.
      Pokud chcete, klidně zkuste druhy výše, neměl by být problém, ale jak říkám, pokud se jedná ovocné stromy, je třeba zvážit, kam je vysadíte, třeba jen na jednu stranu apod., abyste se pak dostali ke sklizni. Znám sadaře, kteří občas k jabloním vysazují sem tam nějakou růži prý kvůli zadržení vláhy, nevím, ale také jen tak, aby si nebránili v přístupu.
      Tak snad jsem vám nějak pomohla. Jiřina

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Sepětí s přírodou