Proč v zahradě potřebujeme vysoké kvetoucí klenoty

Vykvetly mi na zahradě topolovky. Bílá, žlutá, oranžová i něžně růžová… Tyčí se až k nebi a v zahradním prostoru jsou jednoduše k nepřehlédnutelné. Ráda se na ně dívám – jejich bohaté, skládané květy mi pokaždé vyloudí úsměv na tváři a mile pohladí po duši.

Topolovky nebo také slézové růže jsou dvouleté rostliny, které milují slunce nebo polostín a při dobré péči a zálivce dorůstají do výšky až 2 metry. Klidně snesou obyčejnou, ne moc výživnou půdu, jsou nenáročné a často bývaly vidět ve venkovských zahrádkách. Občas trpí na rez slézovou, která napadá listy a ty pak vadnou. Proto vždy zjara udělám jeden preventivní postřik a rostliny jsou zdravé a v pohodě. Ve velkých a dlouhodobých vedrech je dobré rostliny zalít, protože jinak začnou poupata usychat.

Z pohledu psychologie zeleně však topolovka není jen obyčejnou okrasnou dvouletkou. Její výška a bohatě skládané květy jsou v zahradě nepřehlédnutelné. Nádherně poskládané bohaté květy mají sytě žlutou, broskvovou, sytě růžovou, bílou nebo červenou barvu.

Slézová růže je výrazný vertikální prvek, který s naší psychikou dělá malé zázraky. Proč nás pohled na topolovky tak zvedá na duchu? Většina moderního života nás nutí sklánět hlavu. Díváme se do displejů telefonů, sledujeme chodník pod nohama, ramena máme stažená a pohled stočený k zemi.

Topolovka funguje v zahradě jako magnet na pozornost, který nás podprahově nutí zvednout zrak k nebi. Ve chvíli, kdy narovnáte páteř a vzhlédnete k jejím vysokým stonkům, váš nervový systém dostává signál: „Můžeš se nadechnout, jsi v bezpečí, tvůj svět je otevřený.“

To, co mě na topolovkách fascinuje nejvíc, je jejich způsob kvetení. Na rozdíl od mnoha trvalek, které vykvetou v jednom náhlém okamžiku, topolovka otvírá své květy postupně – zdola nahoru. Díky tomu vydrží zdobit zahradu mnohem déle.

Topolovka nás učí, že rozkvétání duše je proces. Vyžaduje čas, stálost a trpělivost se sebou samým. Každé rozkvetlé poupě má svůj správný čas.

Pokud ve své zahradě potřebujete prvek, který strhne pozornost, vznese do prostoru lehkost a roztříští jednotvárnost nízkých záhonů, pak je to právě topolovka.

Její přítomnost do zahrady vnáší nostalgii starých venkovských zahrad, ale zároveň v sobě nese vznešenost. Je to květina, která se nebojí být vidět, nebojí se vyrůst do výšky a ukázat svou krásu v plné parádě.

A co vy? Máte ve své zahradě – nebo ve svém životě – dostatek prostorových prvků, které vás nutí zvednout hlavu a nadechnout se směrem k nebi? 🌿

Pokud cítíte, že vaše zahrada postrádá dynamiku, správné proporce nebo prostorové prvky, které by pohladily vaši duši, ráda vám pomohu nahlédnout do jejího skrytého potenciálu. Podívejte se na mé služby zde.

Až budete ve své zahradě vysazovat topolovku, dejte k sobě alespoň tři barvy. Rostliny pak v záhonu lépe vyniknou. A nezapomeňte si po odkvětu uchovat semena, abyste měli připravenou zásobu do dalších kvetoucích let.

"Mou vášní je zahrada. Umím vnímat její sílu a čerpat z ní energii. Už Carl G. Jung říkal, že pro psychiku člověka je nesmírně důležité vlastnit kousek půdy nebo pozemku. Ožije tím jeho duše a dávné cítění. Pokud i vaše duše volá po seberealizaci a návratu ke kořenům, jsem tu pro vás. Naučím vás rozumět vaší zahradě i rostlinám tak, že budete vy i vaše návštěvy neustále plní energie a pohody." Více o mé filozofii si přečtěte zde
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Sepětí s přírodou