
Když se zadívám na žlutý květ leknínu, jemně se pohupující na hladině jezírka, okamžitě mne to přenese do přítomného okamžiku. V tu chvíli jsem pohlcena jemnou krásou, kterou nic nepřekoná. Jeho velké květy sedí na hladině jako kalichy nastavené na přijímání. Nebo jde spíše o vyzařování? Asi obojí.

Někdy mám pocit, že na hladině sedí a hlásí do okolí:
„Podívej se člověče, jak kouzelná příroda dokáže být. Kolik nuancí a jemnosti se nachází v každém jejím projevu. Kolik odlišností, ale přesto jedna velká rovnováha. Harmonie v každém centimetru.“
V tu chvíli zapomenu na svět kolem a užívám si to jedno velké TEĎ. Zmizí starosti, povinnosti, vždyť kdo by se jimi zabýval, když má před očima tuto nezměrnou krásu? Ono to ani nejde – v tu chvíli je mysl odpojená a vše se točí pouze kolem mne. Tohle je má chvíle. Můj svět.

Ponoř se do něj se mnou a užij si tu naplňující chvíli. Ten neodolatelný okamžik, kdy se prostě musím zastavit a jen se dívat. Vidíš to také?
Miluji toto samovolné propojení s přírodou. Ten úžasný pocit, kdy víš, že takto je to správně. Takto má tvůj život vypadat. Užij si ho společně se mnou.
Chceš si tento blažený pocit odnést i do svých všedních dní? Vytvořila jsem pro tyto účely průvodce zdarma, který je takovou malou, tichou zahradou v kapse. Můžeš si ho stáhnout ZDE a kdykoliv se do něj vrátit, když svět venku začne příliš zrychlovat.