
Pořídit si v dnešní době vlastní pozemek je finančně velmi nákladné. To je také důvod, proč většina z nás končí u domu s malou zahrádkou, nebo jen skromným zeleným čtvercem. Možná občas cítíte zklamání, že nemáte obří prostor.
Ale věřte mi – i na malé ploše se dají dokázat velké věci.
Sama to znám z domova. Máme malou zahrádku i velkou okrasnou zahradu. A kupodivu to byla právě ta malá plocha, která mi přirostla k srdci nejvíc. Nabízela totiž neuvěřitelné množství možností, jak si vyhrát s její energií a detaily.
Malý prostor v nás může vyvolávat pocit stísněnosti, jako bychom byli uzamčení v krabici. Pojďme společně zbourat ty neviditelné zdi a ukázat si, jak skrze správné principy vrátit malé zahradě prostor a vaší duši nadechnutí.
Nejčastější chyba, kterou na malých zahradách vídám, je tato:
Člověk poseká trávník, kolem plotu vysází vzornou řadu rostlin nebo tůjí a uprostřed nechá prázdno. Výsledek? Zahrada působí ještě menší, protože lidské oko okamžitě narazí na pevné hranice pozemku. Vidíte přesný konec svého království a podvědomě se cítíte ohraničení.
Terapeutický trik: Aby se prostor opticky zvětšil, musíme nechat hranice „zmizet“.
Zkuste na zadní, protější stranu zahrady vysadit keře různého vzrůstu a ideálně i strom. Když zelená hmota a listy překryjí plot, stane se zázrak – lidská mysl přestane vnímat, kde končí vaše zahrada a kde začíná okolní svět. Zelená barva dodá prostoru hloubku a vy se najednou přestanete cítit jako v zajetí.
Pokud máte rádi přímé, čisté linie, je to v pořádku. Zahrada pak působí pořádným, organizovaným dojmem. Vše má své jasné místo.
Pokud ale chcete, aby vaše zahrada dýchala jako sama příroda, odhoďte pravítko a ostré úhly. Příroda rovné čáry netvoří. Zkuste okraje záhonů mírně, elegantně zvlnit:
Proč to funguje?
Nerovné linie běžící podél záhonů lidské oko dokonale oklamou. Nutí pohled putovat křivkami sem a tam, takže plocha se zdá opticky mnohem širší. Zvlněný záhon navíc do prostoru vnáší příběh a tajemství.
Vyvolává v nás dětskou zvědavost: „Co asi čeká za tím dalším obloukem? Kam mě ta linie vede?“
Hned máte chuť se tou zahradou projít a zkoumat ji. A bonus navíc? Rozvlněné kvetoucí trvalky do zahrady vrátí život – nalákají včely, motýly a ptačí zpěv.
Mnoho lidí se bojí dát do malé zahrady strom. Myslí si, že jim vezme drahocenné místo. Opak je pravdou. Stromy dodávají malé zahradě majestátnost a pomáhají držet energii celého místa.
Podívejte se na tuto ukázku:

Strom nezakrývá výhled v úrovni očí, ale jeho koruna vytváří ochranný baldachýn nad vámi. Na jaře vás potěší květy, v létě poskytne blahodárný stín pro unavenou hlavu, na podzim vybarví listy a v zimě jeho větve hostí ptactvo. Stromy navíc spolehlivě odkloní vizuální ruch z okolní zástavby – dají vám tolik potřebné soukromí před zvědavými pohledy z oken sousedů.
Když je prostor malý, naše mysl má tendenci neustále těkat po celém pozemku. Potřebuje bod, o který se může bezpečně opřít a spočinout na něm. K tomu dokonale slouží zahradní doplňky.
Může to být jemná soška skrytá v kapradí, kamenné pítko, fontána, kované krmítko nebo stará lavička:
Pozor na jedno pravidlo: V malé zahradě platí, že méně je více. Vyberte jeden, maximálně dva výrazné prvky. Když takový prvek umístíte na konec zvlněného záhonu, vytvoříte optickou iluzi dálky. Člověk se podívá na rododendrony v popředí a jeho pohled přirozeně sklouzne k ukryté sošce v pozadí. V tu ránu zapomene, že stojí na několika málo metrech čtverečních. Je plně vtažen do přítomného okamžiku.
Uplatnila jsem kámen, dřevo i vodní prvek vzadu u vstupu do lesa, kde mám malé jezírko. 🙂
Je zde nepřeberné množství trvalek, které kvetou postupně po celé léto, včetně keřů zakrývajících plot. V takovéto zahradě je radost posedět a úplně z ní cítím energii na každém kroku. Kolem mne bzučí včely, poletují motýli, v keřích hnízdí ptáci. Tak to má být.
Zahrada má být živý organismus a působit jako celek. 🦔🍀🐞
Malá zahrada není handicap. Je to příležitost vytvořit si intimní, hřejivé útočiště, které vás po návratu z práce obejme a nepustí. Je to místo, kde se nemusíte starat o hektary země, ale můžete se plně soustředit na krásu jednoho nově pučícího kvítku nebo šumění listů nad hlavou.

Chcete společně najít skrytý potenciál vaší malé zahrady a přetvořit ji v místo, kde vaše duše konečně volně vydechne?
Podívejte se na mou službu Provázení vaší zahradou.
Společně odhalíme, co prostor potřebuje, a já pro vás vytvořím osobní Manuál pro harmonizaci zahrady a duše. Odkaz na mé služby najdete zde>>
Chtěli byste navštívit tuto zahradu? Mrkněte na službu Relaxace v mé zahradní oáze.
Dobrý den paní Koppová,
děkuji za moc pěkný, inspirativní článek o malých zahradách.
Mohla by jste mi prosím napsat názvy rostlin a keřů z předposledního obrázku tohoto článku ?
Nejsem ještě tak zběhlá v rostlinách, levanduli jsem poznala, ale zajímaly by mě keře z levého spodního rohu a také co je to za krásný strom zhruba uprostřed 🙂
Moc děkuji a přeji pěkný den.
Dobrý den, paní Terezo,
jsem ráda, že Vás článek inspiroval. 🙂 Na obrázku v popředí jsou do kulata zastřižené keře: mochna křovitá (Potentilla fruticosa) a pak bíle panašovaný brslen Fortuneův (Euonymus fortunei). Ten se většinou moc netvaruje, ale tady to vypadá také efektně. Jinak strom (po obou stranách) je štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides), určitě znáte také pod pojmem „zlatý déšť“. Má krásné dlouhé hrozny květů žluté barvy. Další stromy jsou hodně vzdálené, takže nechci hádat.
Snad jsem Vám pomohla.
Mějte se krásně, Jiřina
Věděla by jste prosím ještě ten rozvětvený strom uprostřed obrázku, který vypadá jak olivovník, ale určitě nebude ? 🙂
Moc děkuji
No klidně by to mohl být olivovník nebo také hlošina, ale ta má trochu delší a užší listy. Já bych volila podle sebe a dala bych si na zahradu tomu podobně vzrostlý strom, obrázek je spíše takovým návodem, jak na to jít. Nižších stromů s široce rozvětvenou korunou je více, třeba vilín, kalina vonná, apod.